Josef Choc - tento blog prezentuje mojí atelierovou práci na FA ČVUT
středa 14. listopadu 2012
středa 24. října 2012
neděle 14. října 2012
SLADOVNA + miniPIVOVAR
vzhledem k morfologii parcely a umístění bych se zaměřil na návrh sladovny produkující od klasických sladů po speciální klasickým humnovým způsobem.
k provozu by mohl být připojený minipivovar
výroba se skládá z 5 výrobních procesů:
- příjem a skladování ječmene
- máčení ječmene
- klíčení ječmene
- sušení a hvozdění zeleného sladu
- úprava odsušeného sladu, skladování a expedice
v současné době poptávka po sladu v ČR i v zahraničí stoupá diky narůstajícímu počtu pivovarů
parcela se také nachází ve vhodné poloze vzhledem k dopravě i pěstebním oblastem sladovnického ječmene
k provozu by mohl být připojený minipivovar
výroba se skládá z 5 výrobních procesů:
- příjem a skladování ječmene
- máčení ječmene
- klíčení ječmene
- sušení a hvozdění zeleného sladu
- úprava odsušeného sladu, skladování a expedice
v současné době poptávka po sladu v ČR i v zahraničí stoupá diky narůstajícímu počtu pivovarů
parcela se také nachází ve vhodné poloze vzhledem k dopravě i pěstebním oblastem sladovnického ječmene
sladovnický ječmen = jarní ječmen
závislost ječmene, chmelu / hektolitry piva
průměrný výnos z 1 ha pěstebné plochy:
5 t ječmene
1,2 t chmelu
potřeba ječmene, chmelu na 1 hl piva:
28 kg ječmene
0,75 kg ječmene
5 t ječmene
1,2 t chmelu
potřeba ječmene, chmelu na 1 hl piva:
28 kg ječmene
0,75 kg ječmene
maximální plocha možná k pěstování mezi zdmi je 4100 m2 - z toho vychází produkce pouze cca 70 hl piva na rok
plošné nároky na takovouto produkci jsou cca 70 m2 + sladovna
pondělí 8. října 2012
postřehy z konzultace s panem Staňkem z Staňkova rukodělného pivovárku
varna - experimenty 50-100 l, komerce 250-1000 l, lepší oddělit experimenty x komerce, alespoň 2 pánve
spilka - jednotlivé spilky oddělené - možnost zblbnutí kvasinek při více druzích kvašení
sklep - podle objemu varny, cca 90 dní ležení u typického českého ležáku
sladovna - humnový typ, dobrý přístup k varně (dodání sladu, odvoz mláta), uvažovat nad dohlížejícím sladovníkem
voda - hlavně bez dusitanů, přírodní studna je velké plus
řeka - využít hlavně k chlazení - úspora energie
kvasnice - není nutné množit vlastní, nákup
chmel - šištice nebo peletky, v mrazáku vydrží až rok
ohřev - nová technologie elektrického ohřevu - vyhřívací nanofolie, delší životnost
stáčírna - podle objemu varny a požadavků na obaly
filtrace - není nutná, leda kvůli delšímu skladování
ochucovací přísady - jedině přírodní klasické suroviny (ovoce, byliny)
úterý 2. října 2012
roční produkce
p. Podkováň - 30 000 hl
p. Kout na Šumavě - 10 000 hl
p. Bernard - 205 000 hl
p. Staropramen - 2 500 000 hl
p. Prazdroj - 5 000 000 hl
minipivorary:
U Medvídků - 400 hl
Novoměstský pivovar - 1 500 hl
je to jen pro srovnání:
provozní náklady obou typů se vyrovnají až při produkci 2 000 - 4 000 hl za rok
p. Kout na Šumavě - 10 000 hl
p. Bernard - 205 000 hl
p. Staropramen - 2 500 000 hl
p. Prazdroj - 5 000 000 hl
minipivorary:
U Medvídků - 400 hl
Novoměstský pivovar - 1 500 hl
je to jen pro srovnání:
KLASICKÝ PIVOVAR (varna, studený blok, stáčírna)
versus
KONCENTRÁTOVÝ PIVOVAR (studený blok, stáčírna - mladina se dodává v koncentrátu a rozmíchá jen do vody)
provozní náklady obou typů se vyrovnají až při produkci 2 000 - 4 000 hl za rok
čtvrtek 27. září 2012
upřesnění zadání
- návrh pivovarního zázemí s možností pronájmu několika sládkům zároveň
- jedná se v podstatě o více výrobních linek, které budou moci fungovat nezávisle na sobě, spojovat je bude jen společné zázemí
středa 26. září 2012
úterý 25. září 2012
BIOPLYNOVÁ STANICE zbraslav
jak to funguje?
+ možnost využiti biologického odpadu z města
+ dostupnost vody
pondělí 24. září 2012
zadání
TEZE:
Témata semestrálních úkolů sledují dlouhodobé cíle ateliéru. Ve čtyřech semestrech jsme se věnovali problematice současných měst z hlediska jejich vnitřního rozvoje. Výsledky naší práce jsou shrnuty do projektu s názvem [anastomosis] – propojené město (www.anastomosis.cz). Následující dva semestry jsme se zaměřili na řeku Vltavu jako veřejný prostor a zkoumali jsme její potenciál na tématech plovoucího domu a vltavských ostrovů. Náš současný zájem se zaměřuje na konflikt měst s krajinou. Klademe si otázku, jak definovat hranici města a krajiny. Lze to udělat současnou architekturou? Jak revitalizovat krajinu zničenou průmyslem? Jak tyto jizvy zacelit?
MÍSTO:
Lom Zbraslav – levý břeh Vltavy
ÚKOL A JEHO CÍLE:
Zbraslavský kamenolom vykrojil hlubokou jizvu do krajiny kolem řeky Vltavy. Jizvu jsme zacelili prostorovou strukturou kopírující původní topografii místa. Tato výplň je navržena rastrem z betonových zdí postavených kolmo na řeku. Zdi mají šířku 0,5 metrů a jsou v osové vzdálenosti zhruba 12 metrů. Stěny vytváří rovnoběžné koridory – prostorové parcely k zastavění.
Každý student, každá studentka si může vybrat jeden koridor (šířka 12 m, délka dle umístění v lomu od 20 m do 650 m) a navrhne do něj vlastní objekt a funkci, které dají tomuto místu nový smysl. K úkolu lze přistupovat jako k řešení jednoho domu nebo jej řešit jako celý urbanismus. Možnosti jsou různé: muzeum geologie, lodní doky, lyžařské centrum, nové město …
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)